Bílé Karpaty

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty s rozlohou 715 km² se rozprostírá na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Osou CHKO Bílé Karpaty je pohoří Bílé Karpaty. Z jižního směru zasahuje do území Dolnomoravský úval, oblast východně od města Luhačovice je již součástí Vizovické vrchoviny. Pohoří Bílých Karpat začíná na jihu u Sudoměřic, na severu jej odděluje od Javorníků Lyský průsmyku. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala území historické Lucká provincie, která byla předmětem sporů vládců Moravy a Uher. Jedná se o bilaterální (přeshraniční) oblast, kdy česká část Bílých Karpat s orientací orientaci severovýchod-jihozápad a nadmořskou výškou 175 – 970 m dosahuje délky 70 km. Slovenská část CHKO Biele Karpaty, vyhlášená v roce 1979 , má rozlohu 435 km².

Bílé Karpaty představují výjimečnou oblast mezi českými velkoplošnými chráněnými územími. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Díky zachování mimořádných přírodních hodnot, harmonické krajině a jiným přírodních a krajinných kvalitám byly Bílé Karpaty v roce 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace v rámci programu Člověk a biosféra organizace UNESCO. Vzhledeme k charakteru Bílých Karpat může tato oblast sloužit jako území pro modelaci koexistence ochrany přírody spolu s hospodářskými aktivitami respektujícími místní přírodní podmínky a ekologickou únosnost.

Charakteristika

Nejvyšším vrchem je Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m). Poblíž tohoto vrcholu nalezneme prales s porosty buku, javoru nebo jasanu. Dalšími vrcholy jsou Chmeľová (925 m) nebo Velký Lopeník (911 m). Oblast Bílých Karpat náleží do povodí řek Moravy a slovenského Váhu.

Bílé Karpaty tvoří několi celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Beštiny, Kýčerská hornatina, Kobylináč, Bošácke a Vršatské bradlá. K nejnavštěvovanějším přírodním zajímavostem patří Červený Kameň, Vršatecká bradla, Lednický hrad či unikátní květnaté louky v české části Bílých Karpat.

Geologie

Z geologického hlediska jde o flyšové pohoří s převahou pískovců, jílovců a slepenců z geologického období paleocénu až spodního eocénu. Výrazně jsou zastoupeny i jílovce z období vrchní křídy až paleocénu. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. V reliéfu Bílých Karpat se výrazně projevují odolné vápence pocházející z usazenin jurského bradlového pásma.

Příroda

Ráz krajiny střední a severní části Bílých Karpat je utvářen docela řídkým pasekářským či kopaničářským osídlením. Západní část CHKO se vyznačuje rozlehlými komplexy květnatých luk s rozptýlením soliterních stromů. V případě širšího okolí Starého Hrozenkova, nacházející ho se ve střední části Bílých Karpat, mluvíme o oblasti tzv. Moravských Kopanic, jimž dala současný vzhled pozdní valašská kolonizace v 17.–18. století. Moravské kopanice charakterizuje roztroušená zástavba se střídáním zalesněných a bezlesých ploch, drobných lesíků a nevelkých políček. Nejzazší severovýchodní část Bílých Karpat v okolí Valašských Klobouk a Brumova patří již k Valašsku a krajina zde již připomíná navazující Javorníky.

Historický vývoj oblasti, typické způsoby hospodaření a v neposlední řadě její vzdálenost od průmyslových středisek umožnili zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanovišť: od teplomilných stepních porostů k podhorským přepásaným loukám, od doubrav po pralesovité horské bučiny čí nejrůznějším typům drobných lučních a lesních mokřadů. Bílé Karpaty se staly významným pojmem zejména jako území s nejvyšší diverzitou a s největším počtem vstavačovitých rostlin (orchidejí) v celé střední Evropě.

 
 

Náhodný výběr míst

 
obec Boršice u Blatnice obec Boršice u Blatnice

Vinařská obec na okraji Bílých Karpat. V obci je historicky doložena tvrz, zaniklá během h...

obec Sudoměřice obec Sudoměřice

Nejjižnější obec na východním břehu Moravy na silnice mezi Strážnicí a slovenskou Skalicí....

větrný mlýn v Kuželově větrný mlýn v Kuželově

Původní, plně funkční zděný větrný mlýn holandského typu asi 1km o obce Kuželov. Objekt by...

obec Korytná obec Korytná

Obec v podhůří Bílých Karpat, ležící v údolí potoka Korytnice. První zmínka o obci pochází...

obec Velká nad Veličkou obec Velká nad Veličkou

Větší obec ležící na březích říčky Veličky asi 16 km jihovýchodně od města Veselí nad Mora...

Chmeľová Chmeľová

Se svými 925 m.n.m. je Chmeľová po Velké Javořině druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat....

obec Březová obec Březová

Obec pod Velkým Lopeníkem v údolí potoka Hrubáru. Obec během své historie trpěla nájezdy z...

obec Suchov obec Suchov

Obec, s původním názvem Suché Němčí, ležící na okraji Bílých Karpat, asi 10km severovýchod...

Národní přírodní rezervace Porážky Národní přírodní rezervace Porážky

Soubor typických bělokarpatských luk se solitérními stromy.  Území o rozloze 370ha se nach...

Soukromá biologická rezervace Vlčí prameny Soukromá biologická rezervace Vlčí prameny

Soukromá biologická rezervace pod hřebenem vrcholu Velká Kykula u obce Vyškovec. Rezervace...