Místa v Bílých Karpatech

Vinařská obec na okraji Bílých Karpat. V obci je historicky doložena tvrz, zaniklá během husitských válek. Během 17. století byla obec dvakrát vypálena Turky. První zmínka o obci pochází z roku 1283. V letech 1727-33 byl v obci kantorem Martinem Pomykalem vytvořen tzv. boršický kancionál, dokládající vývoj moravské národní ornamentiky.

Od roku 1972 je osada součástí obce Nová Lhota. Název osady souvisí s historickou těžbou vápence v jejím okolí pro potřeby sklárny v Květné. Nedaleko osady pramení řeka Velička. V osadě je zachováno několik lidových staveb chráněných jako památková zóna.

Vrchol s výškou 925 m n. m. v Národní přírodní rezervaci Javořina. Na vrcholu se nachází vojenská věž, jejíž plošina leží 40 metrů nad zemí. Věž v minulosti sloužila jako tzv. vidová hláska Československé lidové armády. Nyní lze objekt turisticky využít jako rozhlednu.

Horská chata na východním svahu Velké Javořiny, nejvyššího bodu Bílých Karpat. Základní kámen původní chaty byl položen v roce 1923, ovšem již v roce 1926 chata téměř kompletně vyhořela. Nová stavba byla dokončena v roce 1930 stavitelem Jozefem Hanušem z Uherského Brodu na zakázku Klubu českých turistů. Po druhé světové válce byla chata postupně v majetku několika organizací. V roce 2006 dostala chata nového majitele, který se snaží o rekonstrukci tohoto objektu, který byl již ve velmi špatném stavu.

Velká Javořina je nejvyšší horou Bilých Karpat (970 m n.m.). Vrcholem hory prochází česko-slovenská státní hranice a nachází se zde také telekomunikační vysílač (135 metrů).

Holý hřebenový vrchol (706 m n.m.) nad obcí Nová Lhota s širokým výhledem na moravskou stranu Bílých Karpat. Vrchol je nejvyšším bodem geomorfologického útvaru s názvem Brestovecká vrchovina. Na vrcholu je umístěna triangulační tyč a kříž s nápisem "...svou cestu životem svěř Pánu, důvěřuj, on už učiní své...".

Podhorská obec nazývaná též Lhotky, ležící na březích Novolhotského potoka, byla založena v roce 1598 a obývána obyvatelstvem hlásícím se k učení českobratrské církve. Dominantou obce je barokní kostel sv. Matouše z roku 1755. V obci je také zachováno několik lidových staveb, některé i s místně typickým vstupním portálem, tzv. "žudrem".

Osada spadající pod obec Suchov s dochovanými stavbami lidové architektury z 19. století. Spolu se Zámečníkovými Mlýny a Podhajskými Mlýny tvořily Suchovské Mlýny soustavu mlýnů na březích Jamného potoka mezi Javorníkem a Vápenkami. Osada je tvořena soustavou v dnešní době již přestavěných uzavřených mlýnských dvorů, jejichž historie spadá až do středověku.

Kanšperk (též Gansberg) je zřícenina malého středověkého hradu ležící na malém kopci u obce Suchov. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1360. Hrad byl pravděpodobně poničen během česko-uherských válek a již v roce 1486 je zmiňován jako pustý. Do dnešní doby zachovány pouze drobné zbytky zdí.

Obec, s původním názvem Suché Němčí, ležící na okraji Bílých Karpat, asi 10km severovýchodně od Velké nad Veličkou. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1500. V obci lze nalézt památky lidové stavitelství z 19. století, kapličku a památnou lípu. Nedaleko obce se nachází osada Suchovské mlýny a zbytky středověkého hradu Kanšperk.