Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty s rozlohou 715 km² se rozprostírá na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Osou CHKO Bílé Karpaty je pohoří Bílé Karpaty. Z jižního směru zasahuje do území Dolnomoravský úval, oblast východně od města Luhačovice je již součástí Vizovické vrchoviny. Pohoří Bílých Karpat začíná na jihu u Sudoměřic, na severu jej odděluje od Javorníků Lyský průsmyku. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala území historické Lucká provincie, která byla předmětem sporů vládců Moravy a Uher. Jedná se o bilaterální (přeshraniční) oblast, kdy česká část Bílých Karpat s orientací orientaci severovýchod-jihozápad a nadmořskou výškou 175 – 970 m dosahuje délky 70 km. Slovenská část CHKO Biele Karpaty, vyhlášená v roce 1979, má rozlohu 435 km².
Bílé Karpaty představují výjimečnou oblast mezi českými velkoplošnými chráněnými územími. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Díky zachování mimořádných přírodních hodnot, harmonické krajině a jiným přírodních a krajinných kvalitám byly Bílé Karpaty v roce 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace v rámci programu Člověk a biosféra organizace UNESCO. Vzhledeme k charakteru Bílých Karpat může tato oblast sloužit jako území pro modelaci koexistence ochrany přírody spolu s hospodářskými aktivitami respektujícími místní přírodní podmínky a ekologickou únosnost.
Charakteristika
Nejvyšším vrchem je Bílých Karpat je Velká Javořina (970 m). Poblíž tohoto vrcholu nalezneme prales s porosty buku, javoru nebo jasanu. Dalšími vrcholy jsou Chmeľová (925 m) nebo Velký Lopeník (911 m). Oblast Bílých Karpat náleží do povodí řek Moravy a slovenského Váhu.
Bílé Karpaty tvoří několi celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Beštiny, Kýčerská hornatina, Kobylináč, Bošácke a Vršatské bradlá. K nejnavštěvovanějším přírodním zajímavostem patří Červený Kameň, Vršatecká bradla, Lednický hrad či unikátní květnaté louky v české části Bílých Karpat.
Geologie
Z geologického hlediska jde o flyšové pohoří s převahou pískovců, jílovců a slepenců z geologického období paleocénu až spodního eocénu. Výrazně jsou zastoupeny i jílovce z období vrchní křídy až paleocénu. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. V reliéfu Bílých Karpat se výrazně projevují odolné vápence pocházející z usazenin jurského bradlového pásma.
Příroda
Ráz krajiny střední a severní části Bílých Karpat je utvářen docela řídkým pasekářským či kopaničářským osídlením. Západní část CHKO se vyznačuje rozlehlými komplexy květnatých luk s rozptýlením soliterních stromů. V případě širšího okolí Starého Hrozenkova, nacházející ho se ve střední části Bílých Karpat, mluvíme o oblasti tzv. Moravských Kopanic, jimž dala současný vzhled pozdní valašská kolonizace v 17.–18. století. Moravské kopanice charakterizuje roztroušená zástavba se střídáním zalesněných a bezlesých ploch, drobných lesíků a nevelkých políček. Nejzazší severovýchodní část Bílých Karpat v okolí Valašských Klobouk a Brumova patří již k Valašsku a krajina zde již připomíná navazující Javorníky.
Historický vývoj oblasti, typické způsoby hospodaření a v neposlední řadě její vzdálenost od průmyslových středisek umožnili zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanovišť: od teplomilných stepních porostů k podhorským přepásaným loukám, od doubrav po pralesovité horské bučiny čí nejrůznějším typům drobných lučních a lesních mokřadů. Bílé Karpaty se staly významným pojmem zejména jako území s nejvyšší diverzitou a s největším počtem vstavačovitých rostlin (orchidejí) v celé střední Evropě.
Soukromá biologická rezervace pod hřebenem vrcholu Velká Kykula u obce Vyškovec. Rezervace...
Se svými 925 m.n.m. je Chmeľová po Velké Javořině druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat....
Malá, původně zemědělská vesnice ležící asi 5km jihozápadně od Velké nad Veličkou. První z...
Soubor typických bělokarpatských luk se solitérními stromy. Území o rozloze 370ha se nach...
Vrchol na hranici České a Slovenské Republiky, vypínající se 3km jihovýchodně od obce Břez...
Původně ovocnářská a vinařská obec ležící na rozhraní Horňácka a Dolňácka, v podhůří chrán...
Původní, plně funkční zděný větrný mlýn holandského typu asi 1km o obce Kuželov. Objekt by...
Obec v údolí potoka Radějovka, 5 km jihovýchodně od města Strážnice. Nejstarší dochovaná z...
Podhorská obec nazývaná též Lhotky, ležící na březích Novolhotského potoka, byla založena ...
Městečko v údolí říčky Nivničky. První zmínka o obci pochází z r.1261, kdy byla obec darov...